Poustevna sv. Pavla Poustevníka Thébského

"Asi 2000 loktů od Lázní Kuks, v lesích, je poustevna, k níž se vydávají na krásnou a příjemnou procházku lázeňští hosté, a tam hledají duchovní občerstvení u zbožného poustevníka", popisuje Roth-Scholtz (Roxas, 1715) dnešní Braunův Betlém. Poustevna sv. Pavla Poustevníka Thébského (Paulus,  † 4. st., svátek 10. ledna), prvního poustevníka,  měla k asketickému životu nejblíže - stála před jeskyní s pramenem, ozdobenou později Braunovým reliéfem Klanění pastýřů  a  Viděním sv. Huberta.  Poustevna byla šestiboká s křížem, vybavena pro modlitbu,  práci,  vaření a k spánku. Na stěnách visely svaté obrázky a příchozí mohl číst poučné nápisy včetně písně Favorite Lied o protivenstvích Jeho Excelence a zvrácenosti světa. V kameni byla vytesána i otevřená kniha, had, lebka a dodnes dochované sedátko.

Sv. Pavel utekl jako pronásledovaný křesťan do egyptské pouště, kde žil u pramene s palmou pod skálou celý život sám. Bůh mu prý po krkavci posílal chléb za jeho upřímné modlitby.Až těsně před skonem ho objevil poustevník sv. Antonín, který ho pohřbil.

Ochránce poustevníků, rohožkářů a košíkářů.

DVOŘAN: To je ještě předaleko, zde žití převeselé.

POUSTEVNÍK: Možná už dneska přijde Smrt, kde jsou Tví ručitelé?

DVOŘAN: Ó ne, jsem ještě mladý dost, musím žít ještě dlouho.

POUSTEVNÍK: I nejmladší odcházejí, sbohem vy, světe i touho.